Proč jsou výbojky nejvýkonnějším zdrojem umělého světla

Výbojky jsou nejvýkonnější zdroje uměle vytvořeného světla, jejichž vlastnosti využíváme již mnoho let. Největší expanzi zažily v druhé polovině dvacátého století, kdy se jimi osazovala prakticky všechna pouliční svítidla. Tam slouží dodnes, s převahou sodíkových vysokotlakých výbojek, a prozatím není žádný důvod se jich zbavovat a nahrazovat je technologií LED. Mezi jejich největší výhody patří nízké provozní náklady včetně nízké pořizovací ceny, což je dáno výrobním procesem, který se v základních rysech prakticky nezměnil. Využívají je také pěstitelé rostlin, kde se uplatní po celý rok v prostorách umělých skleníků.

Předřadník je zapotřebí

Někteří lidé se ptají, proč potřebuje výbojka nějaký „předřadník“, vždyť nic takového v klasické žárovce není, a dokonce ani v moderních LED žárovkách se s ním nesetkáte.
K tomu, aby bylo možné vyvinout tzv. výboj – světelný efekt, který právě výbojkám dodává jejich obrovský výkon, je nutné zvýšit přívodní napětí z běžných 230 voltů v rozvodné síti na několik tisíc voltů. Tím dojde k aktivaci hořáku a k zapálení plynné směsi uvnitř baňky. Ta je naplněna buď nízkým, anebo vysokým tlakem, a čím vyšší tlak plynu, tím silnější zdroj máme k dispozici. Jakmile začne proces hoření vnitřní výplně, předřadník svou funkci ukončí. Potřebujeme jej tedy vždy k zažehnutí prvotního záblesku, tzn. vždy při zapnutí vypínače nebo sepnutí elektrického obvodu, který svítidla napájí elektřinou.
Podle konstrukce rozlišujeme předřadníky na dva druhy. Starší typy jsou magnetické (elektromagnetické), jejichž součástí je tlumivka a startér. Velmi dobře patrné je to např. u starých zářivek, kde jádro tlumivek také občas vydává nepříjemný drnčivý zvuk. Druhý typ je moderní elektronické zařízení, které nahrazuje starší typy dnes již ve většině zdrojů, výhodou je absence nepříjemného blikání a také nepříjemných zvuků.