Moderní doba ve znamení 3D tisku

3D tisk, známá a mnohdy oblíbená technologie pro své využití jak v profesionálních odvětvích jako je medicína, architektura, letectví atd., tak i pro obyčejný domácí tisk herních figurek. Stereolitografie, matička moderních technologií 3D tisku, patentována Chuckem Hullem v 20. století, to je původní technologie, která nanášela jednotlivé vrstvy materiálu na sebe. Během pár let se ale začaly 3D technologie a tiskárny využívat ve větším a specifičtějším měřítku. Při užití aditivní technologie stačilo digitálně zakreslit objekt, ze kterého se stal trojrozměrný předmět.

V dnešní době při rozvoji techniky můžeme najít technologie 3D tisku hned tři. Jednou z nich je tisková technologie FFF W50. Lze tím přitom vytisknout prototypy i funkční díly stejně jako u technologie FFF Deltiq 2, rozdíl je však v tiskovém objemu (W50 – 420 x 300 x 400 mm, Deltiq 2 – 250 x 300 mm) a využití různých tiskových materiálů (W50 – dvoutrysková tiskárna tj. max dva různé materiály, Deltiq 2 – čtyřtrysková tiskárna tj. max čtyři různé materiály).

Nakonec technologie SLA UNIZ IBEE je naprosto odlišná a to především proto, že tiskne přesné modely a jako materiál k tomu využívá tekutou pryskyřici. Tiskový objem je tak vhodný pro detailní výtisky tzn. 192 x 120 x 220. Celý povrch výsledného díla je velmi jednoduchý a detailní právě díky tenké vrstvě 0,025 mm.

Co se týče materiálů, každá technologie má k dispozici své vlastní typy materiálů. Hlavním rozdílem je, že FFF tisk využívá strun a naproti tomu SLA tisk využívá tekuté pryskyřice. Struny i pryskyřice je ještě možné rozdělit na druhy, přičemž má každý jiné vlastnosti a lze jej využít na tisk jiného druhu objektu. Tak například u FFF tisku se nabízí struny – PLA, PET-G, ABS, ASA, FLEXI a nejběžnější NYLON. Za to u SLA tisku, kde se využívají tekuté polymery, které je nutné vytvrdit UV zářením, se nabízí – standardní resin, konstrukční resin, dentální resin a tuhé a odolné pryskyřice.