Naučte se odpouštět

Máte v sobě potlačený vztek nebo lítost, kterou nejste schopni překonat? Je naprosto lidské, že za celý život si v sobě nastřádáme spoustu křivd. Některé zapomeneme, některé odpustíme a jiné vytěsníme.

omluva s květinou

Ty, co vytěsňujeme, tzn. uložíme někam hluboko do svého nitra, abychom na ně neviděli a aby nás netrýznily, jsou nejhorší. Proč? Vždy totiž nakonec vyplavou na povrch. Je to podobné, jako kdybyste uklízeli u sebe doma a měli nějaký předmět, který nemáte kam dát a nejste schopni ho z nějakého důvodu vyhodit. Tu věc tedy schováte pod koberec v domnění, že se tam ztratí. Takhle to bohužel nefunguje – věc sice není na první pohled vidět, ale přesto tam je a tvoří pod kobercem nepěkný hrbol, přes který se vám špatně chodí. Stejně tak je tomu u nedopuštěných křivd, ať už vznikly během vašeho dětství nebo dospělosti.
slunce za křížem

Co způsobuje, že tyto křivdy zatlačujeme pod povrch a zůstávají neodpuštěné? Nejčastější příčinou je fakt, že je nemáme komu sdělit. Osoba, která nám nějakým způsobem ublížila, buď o tomto problému nemá tušení, protože jsme jí to nikdy nepověděli, nebo je to něco, čeho si není vědoma, protože není schopna sebereflexe a nemá pocit, že by něco vůči nám udělala špatně. Je také možné, že osobě z nějakého důvodu nemůžeme říci, co nám způsobila, protože s ní nejsme v kontaktu nebo již nežije.

Je to v podstatě jedno. Důležité je uvědomit si, že odpuštění, ke kterému nezbytně musí dojít, aby se naše psychika vyčistila od tohoto smetí, musíme provést sami v sobě. Nezáleží ve výsledku na tom, zda odpustíme druhé osobě tváří v tvář. Podstatné je, zda jsme problém vyřešili my se sebou.

Jak tedy odpustit, co nás tíží?

·         Sugesce – často si opakujte daný problém a přemýšlejte o něm ze všech stran – co jste si díky němu uvědomili, co pozitivního vám přinesl, co jste díky této situaci překonali a čím vás to změnilo.

·         Rozhovor – nemusí se jednat o skutečnou konverzaci. Promluvte si s druhou osobou ve své hlavě a vše jí řekněte – všechno to, co jste nikdy v reálu nedokázali.

·         Dopis – vše podstatné si napište.

·         Optimismus – uvědomte si, co vše získáte, když si ve své hlavě uděláte pořádek a když vás nadále nebude tížit balvan ukřivděnosti.

Nejdůležitější je vědět, že dokud se budeme litovat, nikam se neposuneme. Nelitujme ani druhou osobu. Vyjasněme si problém, uvědomme si, co nám vzal a dal, a jděme dál. Život je krátký!