Konečně už řídím

Vždycky jsem si říkala, že až budu mít auto, tak budu jezdit konečně už na moje vysněné sportovní výlety. Protože jsem takový typ člověka, co nerad sedí doma a stále by někde cestoval a jezdil na výlety. Jenomže je blbé, když člověk nemá auto. Samozřejmě ano, jde to samozřejmě taky jezdit autobusem nebo vlakem. Jenomže mi řekněte, jak je opravdu velice příjemné, když dlouho čekáte na spoj. Mě by tohle vůbec nebavilo. Čtyřikrát jsem takhle byla na výletě autobusem a taky vlakem a řeknu mám, že to vůbec není ono. Je opravdu katastrofa se spoléhat na to, jak vám jede autobus. Vzpomínám si taky, jak jsem se synem byla v dětském centru, kde se synovi opravdu moc líbilo.

Auta jsem měla ráda vždycky.

A zrovna když měli dělat nějakou skvělou akci pro děti, tak nám za chvilku jel autobus. Synovi se to nelíbilo a brečel, což mě velice mrzelo, protože jsem si řekla, že až budu mít více peněz, tak si udělám řidičský průkaz a taky pořídím auto. Naštěstí jsem řidičský průkaz udělala napodruhé. Nevadí mi, že to bylo napoprvé, šlo mi hlavně o to, že řidičský průkaz mám.

Konečně už mohu řídit auto.

Takhle už zbývalo jenom si pořídit automobil a potom se vyjezdit. A potom, až bych byla lépe vyježděná, třeba půl roku, tak bych jela za synem někam na výlet. Samozřejmě ne někam daleko. Tohle nepotřebuji a měla bych docela strach taky řídit autem daleko. A řekla jsem si, že maximálně do těch třicet čtyřicet kilometrů. Synovi to stačí, syn je totiž velice rád, když jezdí v autě, takže ocení i to, kdybychom jeli třeba deset minut někam autem. Navíc mně se to líbí a chceme se synem jezdit taky hlavně do lesa, kde jedni lidé udělali krásné dětské hřiště na kraji lesa. A už se těšíme, až příští rok v létě někam se synem vyrazíme autem. A vy taky rádi jezdíte autem někam na výlety? Pokud ano, tak kam nejraději? Myslím si, že příroda asi bude to pravé.